Aktuality / Zatěžují dřepy kolena?
Dnes se opět podíváme na otázku, která všem příznivcům fitness světa nedává spát. Jedni říkají, že dřepy jsou v pohodě, jiní se jim vyhýbají jako čert kříži. Může každý z nás provést ten kýžený dřep s napřímeným trupem nebo je to geneticky nemožné?
Dřep je u nás po celý náš život, doprovází nás téměř kdekoliv a kdykoliv. Jeho nejlepší provedení zvládne batole v 2. roku života a potom se to začíná měnit. Díky unikátní stavbě těla každého jedince je celý proces dřepění naprosto unikátní. Co všechno jej tedy ovlivňuje?
Například stavba kyčelních kloubů, především i hloubka kloubní jamky. Ta totiž ovlivní, jak hluboko se atlet dostane, zatímco se bude cítit komfortně. V přímé návaznosti pak lze vidět, jakou sílu může atlet z této pozice produkovat. Své k tomu řekne i atletova tělesná mobilita. Rozsah kotníků a stehen určí, zdali budou dřepy dostatečně kvalitní. Určují totiž těžiště. To nás přivádí k otázce, máte napřímený v dolní pozici dřepu? Ne? Tak pracujte na mobilitě.
Utopicky přesný dřep však závisí na genetice, rutinním procvičováním mobility se k němu přiblížíte, ale nikdy jej nedosáhnete. Spíše vypilujete techniku.
Jak ovšem adaptovat kolena na zátěž?
Zatížení musí být přiměřené, nikoliv přílišné. Tělo musí mít čas se přizpůsobit. Když postupujete správně, tak se dočkáte výsledků. Například u některých vzpěračů bylo možné sledovat v procesu adaptace i hypertrofii předního zkříženého vazu a úponového vazu čéšky. Což v překladu pro smrtelníky znamená posílení vazů, které následně snesou větší zátěž. Jak se to stalo? Stačilo procvičovat hluboké dřepy.
Nelze také opomenout pomalý běh a dynamickou chůzi, které prospívají pro zdraví kloubní chrupavky. Během těchto aktivit, totiž chrupavka dostává ‚‚kloubní maz‘‘, který je pro ni prospěšný.
